Pasivní rekuperace dokáže zajistit pouze předání
tepelné energie z odpadního vzduchu do čerstvého přiváděného vzduchu, a to
zejména přes zimu v topném období, kdy je potřeba co nejvíce tepla udržet
uvnitř domu a zamezit tepelným ztrátám. Pasivní rekuperace má mírně nižší
účinnost přenosu tepla. Minimálním požadavkem na přenos je 50 %, kvalitní
zařízení dosahují úspěšnosti až 80 %. V letním období se tato rekuperace
nepoužívá – pasivní rekuperace tedy nefunguje jako klimatizace.
Jde v podstatě jen o přirozené větrání s výměnou
tepla bez dalšího ovlivnění teploty ze strany uživatele. Jste tedy zcela
závislí na venkovní teplotě.
Uvnitř rekuperačního výměníku se nachází nejčastěji křížené
průtokové kanálky, kterými proudí v jednom směru teplý a v druhém
směru studený vzduch a teplý vzduch předává svoji energii studenému
vzduchu. Odstraní se také pachy, prach a případně pyly a další alergeny –
to ale v závislosti na použitých filtrech.